Skip to content

Hong Kong

Nasedl jsem do autobusu – pomalu se stmívalo. Již dopředu jsem věděl, že mají všechny linky z letiště free wifi. Kontaktoval jsem svoji budoucí kamarádku a věděl jsem, že mám vystoupit na 14. zastávce, asi za 45 minut. Naštěstí to je v autobuse i anglicky, takže to bylo jednoduché.

Night Hong Kong
Hong Kong v noci

Vystoupil jsem z autobusu a čekal, jestli se někdo objeví. Kolem dokola obří budovy a všechny jedna jako druhá. Za chvíli se z podchodu vyřítily dvě holky a hned se ke mě hlásily. Frieda a Kiwi. Po hlasitém přivítání následovala cesta na byt k Friedě. Myslím, že to bylo 36. patro – opravdu vysoko. Její byt se nachází v komplexu asi pěti až šesti mrakodrapů. Ve spodních patrech se nachází obchody a různé kanceláře. Lidé tedy skoro vůbec nemusí opouštět tyto “miniostrůvky“ ve městě. Někteří zde žijí, pracují, nakupují i sportují. Na jednu stranu se mi to zdá velice dobrý nápad, že lidé nestráví tolik zbytečného času v MHD po Hong Kongu, na druhou stranu to může působit trochu klaustrofobicky a izolovaně, protože bytečky jsou malé a všechno v okolí vypadá úplně stejně. Vysoké, gigantické, ale uvnitř malinké.

Po příchodu na byt jsem si dal sprchu, která mě opět nabudila po 15ti hodinovém letu, a šlo se do města. Metro je opravdu dlouhé, holky mi řekly, že mám zkusit dojít z jednoho konce vlaku na druhý. Neviděl jsem konec ani na jednu ani na druhou stranu, tak jsem to nezkusil. Už bych je nenašel. Po vystoupení z metra jsme čekali na další dva lidi. Objevil se velice zvláštní kluk, který mě hned nabídl, jestli se s ním nechci vyspat. What? 😀 Další byla slečna. Výškový rozdíl mezi námi byl asi 55 cm, takže jsem z toho všeho byl vedle a nevěděl jsem moc, jak na to všechno zareagovat.

Vydali jsme se na večeři do postranních uliček, které vypadají přesně tak, jak je známe z filmů. Restaurace a fast foody všeho druhu, tržnice plná oblečení, ovoce a neuvěřitelných blbostí. Večeře byla velice různorodá. Chaluhy, řasy, kuřecí a spoustu dalšího, co ani neznám. Bylo to všechno velice chutné a já se rozhlížel kolem sebe a pořád jen zíral.

Procházka po okolí a rybařská vesnička

Další den jsme byli domluveni, že mě Kiwi vyzvedne na bytě a vezme mě na výlet po okolí Hong Kongu. Původně jsme měli vylézt na Lion Mountain, což je dominanta Hong Kongu, skála vytesaná do tvaru lva. Jak už to u mě bývá zvykem, nevstal jsem úplně nejdřív, tak jsme vymysleli náhradní plán.

Hong Kong po ránu z bytu Friedy
Hong Kong po ránu z bytu Friedy
Lion Mountine
Lion Mountine

Snídaně

Nejdříve ze všeho ovšem snídaně. Kiwi mě vzala do typické snídaňovny v Hong Kongu. Objednal jsem si vaječnou omeletu, nudle se slaninou a výbornou ledovou kávu.

Výlet do okolí Hong Kongu

Posilněni na výlet jsme se vydali mimo město na 3 hodinový trek po vrcholcích Hong Kongu. Nádherné výhledy na město, přírodu, hory i okolní ostrovy.

Rybařská vesnička

Výlet jsme zakončili místní rybářskou vesničkou. Vypadá to tam, jako by se zastavil čas oproti městu. Někteří místní rybáři žijí na pontonech s celou svojí rodinou, rybaří a prodávají svoje úlovky v restauracích přímo ve vesničce. Uličky ve vesnici vedou i skrz budovy a místní lákají na čerstvé plody moře na každém rohu.

Koncert, večeře a jam v místním underground klubu

Po návratu do do města jsme šli do místní restaurace na oběd. Velice mě zaujalo, že všude kam jdete na jídlo dostanete sklenici teplé vody, i když je 40°C. Podle Čínské medicíny je pití teplé vody mnohem přívětivější pro lidský organismus a musím říct, že mě to přišlo velice příjemné.

Oběd
Oběd

Návrat na ubytování, chvilka odpočinku a zpět do ruchu velkoměsta. Sraz s Friedou jsem měl v metru, kam jsem po chvíli bloudění nakonec naštěstí dorazil. Asi po půlhodinové jízdě v metru jsme se dostali do centra Hong Kongu. To mě teprve dostalo. Budovy opravdu obří. Křesťanský kostel se nachází v mrakodrapu. Zbytek pater jsou kanceláře pro církev. Jdete po městě a prostě se musíte divit a žasnout. Docela vtipný paradox pro mě bylo bambusové lešení na luxusní výškové budově. Asi jsem vypadal dost vtipně, protože jsem měl hlavu upřenou pořád k vrcholkům budov jak Jenda ze Svratky.

Koncert

Na koncertu jsem konečně potkal slečnu Mei Tung, které vděčím za celý svůj pobyt v Hong Kongu. Vtipné na tom je, že jsem se s ní setkal v Brně asi jen na půl hodiny u svého kamaráda Pavla Klvaňi a přesto se postarala o můj třídenní pobyt, vymyslela program a zajistila ubytování u Friedy. Na koncertu hrála kapela z Kuala Lumpur a bylo to na ulici. Velice zajímavá kombinace. Zvuky živého nočního města spolu s alternativní kapelou a zpěvačkou s nádherným hlasem. Svůj úkol splnila i flaška Becherovky. Organizátor koncertu za mnou pořád chodil a ptal se, kde je ten Czech drink.

Večeře

Po koncertu jsem byl pozván na večeři do vegetariánské restaurace v centru. Speciality všeho druhu, vše chutné, ale drahé. Restaurace byla v patře, byla tedy jedna z těch levnějších. Nejdražší restaurace se nachází přímo na ulici v přízemí. Některá jídla mě svým tvarem docela překvapila.

Bar a jam session

Po večeři jsem šli na procházku po Hong Kongu. Poté, co nás opustila Frieda, jsme s bláznivou Mei Tung pokračovali do místního underground baru. Zazvonili jsme na zvonek, otevřeli a koupili pivo. Drahé pivo. To jsem ještě ale nevěděl, kolik stojí na Novém Zélandu. Třetí patro bylo věnováno hudbě a nástrojům, kde jamovali lidi z celého světa. Připojil jsem se na baskytaru a poté i na kytaru a zpěv. Nakonec jsme s ostatními muzikanty bavili celé patro a já si to nesmírně užíval.

Zábava obrovská a najednou byly 3 hodiny ráno. Cítil jsem se dost vyčerpán a začínalo mě bolet v krku. Mei Tung mě měla dovézt k Friedě. Ovšem bylo to pro ní dost z ruky, tak mě posadila na místní mikrobus a vysvětlila řidiči, kde mám vystoupit. Byl jsem tedy vydán na pospas řidiči, který neuměl ani slov anglicky. Pekelná jízda! 90 km/h ve městě ve starém mikrobusu není žádný problém. Zatáčky pěkně z ostra, div že jsme se nerozsypali. Byl jsem docela rád, když šlápl na brzdy, ukázal ven a něco zahulákal. Vystoupil jsem a po chvilce bloudění v betonové džungli jsem se konečně dostal na pokoj.

Odlet

Další den jsem se probudil, ale cítil jsem se kupodivu docela dobře. Tělo asi vědělo, že mě čeká další let a tak ze sebe vydalo to nejlepší, abych se připravil na cestu. Frieda mě zavedla na autobus a pokračovala do kostela. Byla neděle. Za všechno jsem poděkoval a pozval svoji hostitelku do České republiky. Na letiště jsem se dostal včas, měl jsem tedy dostatek času si v klidu zarezervovat hostel v Aucklandu na dva dny. To byla moje jediná jistota pro následující měsíce na Novém Zélandu. Pak už jsem jen čekal a přemýšlel o mém neuvěřitelném výletu.

Sen o Novém Zélandu

Warning: Declaration of PLL_Walker_Dropdown::walk($elements, $args = Array) should be compatible with Walker::walk($elements, $max_depth, ...$args) in /data/web/virtuals/160051/virtual/www/domains/wonderwayofj.cz/wp-content/plugins/polylang/include/walker-dropdown.php on line 94

Be First to Comment

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *